„Ministerstvo dopravy vypořádalo na dvě stě připomínek z ostatních ministerstev a krajů, zohlednilo také desítky připomínek od veřejnosti a odborníků,“ uvádí mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

„Jdeme po vzoru západních zemí, kde v současnosti kladou větší důraz na nejčastější prohřešky, jako je nevěnování se řízení kvůli telefonování, vysoké překročení rychlosti, alkohol za volantem. Přísněji se tak postihuje záměrné porušování předpisů, kdy cílem je vyloučit piráty silnic z provozu. Bodový systém má působit preventivně a být pro řidiče srozumitelný,“ komentuje ministr dopravy Karel Havlíček.

Jednou ze změn oproti původnímu návrhu je návrat dvoubodového přestupku. Nově tedy nová úprava bodového systému obsahuje tři sazby: 2, 4 a 6 podle závažnosti přestupku. „I tak jde o výraznější zjednodušení oproti stávajícím pěti sazbám,“ komentuje Jemelka. Po vypořádání připomínek tak zůstaly například dva body u překročení rychlosti o více než 10 km/h a méně než 20 km/h v obci nebo méně než 30 km/h mimo obec.Více trestů pro piráty silnic

U bagatelních prohřešků, jako je špatné parkování, porušení zákazu zastavení a stání, nerozsvícení světel, zapomenutí dokladů nebo překročení rychlosti do 10 km/h, se snižuje horní hranice pokuty na místě z 2 000 Kč na 1 500 Kč a body se nezapisují. „V těchto případech může policie vyřešit na místě přestupek také domluvou. Naopak u nejzávažnějších přestupků může nově řidič přijít o řidičské oprávnění až na tři roky. Dosud byla nejdelší doba zákazu řízení dva roky,“ vypočítává mluvčí ministerstva.

V rámci připomínek se též do návrhu přidala povinnost řidiče nosit reflexní vestu při vystoupení z auta do vozovky v případě nouzového stání i v obci, nově je v silničním zákoně také výslovně zakázáno parkovat na chodníku. Upouští se také od možnosti policie odebrat na místě řidičský průkaz osobě, která se nepodrobila povinné lékařské prohlídce.

Jedna z nevypořádaných připomínek je návrh na přesunutí agendy přestupků z Magistrátu hl. m. Prahy na jednotlivé městské části. „Vzhledem k zahlcení Magistrátu hl. m. Prahy a zejména ministerstva dopravy jako odvolacího orgánu dochází často k tomu, že přestupky nejsou v zákonem stanovené lhůtě projednány a pachatelé tedy nejsou potrestáni. Přesunutím této agendy a s ní související agendy rozhodování o zadržení řidičského průkazu by mělo dojít k důslednějšímu postihu pachatelů přestupků podle zákona o silničním provozu,“ vysvětluje návrh ministerstvo dopravy ve své důvodové zprávě.

Změny bodového systému mají platit od roku 2022

„Cílem navrhovaných změn je postihovat řidiče, kteří dělají přestupky vědomě a ohrožují většinu slušných účastníků silničního provozu. Zároveň má novela po více než třinácti letech fungování zjednodušit rozdělení bodovaných přestupků či zavést pevné blokové pokuty u vybraných přestupků,“ vysvětluje František Jemelka. Hranice pro odebrání řidičského průkazu zůstává na dvanácti bodech, návrh ovšem počítá se snížením na šestibodovou hranici u začínajících řidičů po dobu dvou let.

„Od roku 2017 se nedaří snižovat počet smrtelných obětí, ročně umře v České republice při dopravních nehodách přes pět set lidí a více než dva tisíce je těžce zraněno. V poslední dekádě se nám nedaří dostat na úroveň alespoň průměru Evropské unie. S 58 usmrcenými na jeden milion obyvatel patřila ČR v loňském roce osmnáctá příčka v evropské sedmadvacítce,“ říká vedoucí BESIPu Tomáš Neřold.

V roce 2017 zemřelo na českých silnicích 502 lidí, v roce 2018 to bylo 565 osob a v loňském roce 547. Podle Neřolda v posledních dvou letech jen ekonomické ztráty z dopravní nehodovosti dosáhly osmdesáti miliard korun.

Zákon o silničním provozu nebyl u drtivé většiny přestupků, pokud jde o výši finanční sankce a výměru správních trestů, zásadně novelizován od roku 2007. Ministerstvo dopravy na změně bodového systému pracuje od roku 2015. K připomínkování ministerstvo také vyzvalo veřejnost, která k návrhu zaslala stovky připomínek, řadu z nich se podle Jemelky podařilo do výsledné novely promítnout.

Po projednání návrhu na Legislativní radě vlády půjde novela zákona na projednání ve vládě. Pokud se změnami budou členové vládního kabinetu souhlasit, následně jej projednají obě komory Parlamentu. Novela zákona počítá se svou účinností k 1. lednu 2022.