Velká mapa měření rychlosti. Radnice vydělávají i desítky milionů ročně

Měst, která si pokutami od řidičů vylepšují rozpočet, jsou v Česku desítky. Některá díky radarům bohatnou o desítky milionů ročně. Redakce MF DNES vytvořila mapu míst, kde se na rychlostech řidičů vydělává nejvíc.

„Radary mají zvýšit bezpečí, neměly by být zdrojem peněz pro obec,“ říká Jan Pechout z BESIP. „Je hloupé, když je radar hned za cedulí, kde je široká silnice a nejsou tam obydlí. Tam má být jen radar upozorňující řidiče, že jede rychle, ne ten, který inkasuje,“ dodává. „Byl jsem zvyklý dojíždět k prvnímu domu a dál jet padesát, jenže tento radar měří už pár metrů za cedulí a já o něm vůbec nevěděl,“ zlobí se řidič z Vilémova. Mluví o neobydleném místě na okraji obce.

Tři varnsdorfské radary pracovaly tak čile, že se zařadily mezi „nejvýdělečnější“ v zemi. Od loňského dubna, kdy začaly měřit, do letošního února, kdy je kdosi „odpálil“, zachytily 107 tisíc řidičů, od nichž radnice inkasovala 34 milionů korun. A to zatím vyřídila pokuty jen za období od dubna do července. „Nyní začínáme rozesílat srpnové výzvy,“ říká starosta Stanislav Horáček.

Varnsdorf počtem pokut mezi českými městy vyniká. Pro srovnání: všechny radary ve všech ulicích v Praze včetně hlavních tahů a frekventovaných tunelů za celý loňský rok chytily 246 698 příliš rychlých řidičů. Srovnatelný se severočeským městem je i příjem z pokut – Praha za loňský rok inkasovala 71 milionů od řidičů rovnou a dalších 13,3 milionu korun bylo vyměřeno ve správním řízení.

O mimořádný přínos do rozpočtu se stará i radar v Břeclavi. Na Valtické ulici, jež je hlavním tahem z města směrem na Mikulov, loni vyfotil 34 737 řidičů, kteří zaplatili přes 23 milionů korun.

Rekordmanem je měřicí zařízení na opravovaném úseku dálnice D1 u Velkého Meziříčí, kde je ovšem doprava mnohonásobně hustější než ve městech. Loni přistihlo 60 tisíc šoférů, kteří překročili osmdesátku. A to se tam měřilo jen v lednu a pak od května do srpna. „Byl to mazec, než si řidiči začali dávat pozor,“ komentuje to vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství ve Velkém Meziříčí Jiří Pospíchal.

Většina řidičů tisícikorunovou pokutu zaplatila, jen 15 procent odmítlo a šlo do správního řízení. Pokud zaplatí všichni, půjde o 60 milionů, což je pro město s rozpočtem kolem 200 milionů korun mimořádná suma.

„Je to příjemné, i když nejsem rád, že je to na úkor občanů,“ říká starosta Josef Komínek. Stejně jako ostatní města inkasující pokuty z radarů říká, že peníze investuje do opravy silnic a chodníků. A upozorňuje na to, že s výběrem má i výdaje. „Milion a půl jde na poštovné, dalších 2,5 milionu na platy šesti úředníků, které jsme museli najmout,“ dodává.

Na dálničních radarech vydělává i Humpolec: za loňské dva a půl měsíce rozdal pokuty za 24 milionů. Nebo Lovosice, které vybírají pokuty z radaru Ředitelství silnic a dálnic v tunelu Radejčín na dálnici D8. „Spustilo se to loni v září a do dnešního dne jsme vybrali 6,5 milionu korun,“ řekl starosta Milan Dian.

Středočeské Říčany mají příjem z dvaceti radarů ve městě a deseti okolních obcích. Loni vyfotily 40 tisíc řidičů, od nichž radnice vybrala 29 milionů.

Další města se přidávají. V Mladé Boleslavi je jeden radar od loňského podzimu, druhý od začátku letošního roku. V Duchcově si řidiči musí dávat pozor na třech výjezdech z města od letošního 20. ledna. V Mostě se měří od letošního února.

Měří se i v Desné a Kořenově v Libereckém kraji, kde pokuty vyřizuje radnice v Tanvaldu, údaje ale nestihla do uzávěrky vydání poskytnout. Jiné radnice výši příjmu neuvedly. „Peníze nejsou prioritou, tou je zklidnění dopravy,“ řekla mluvčí radnice v Příbrami Eva Švehlová.

Atrapa v Dubí

Jiná města naopak radary zrušila, přestaly se vyplácet. Třeba v Dubí u Teplic, kdy se měřilo dlouhá léta na hlavním tahu městem. „Jenže řidiči si zvykli, že se u nás měří, a nohu z plynu sundali po celém městě,“ říká starosta Petr Pípal. „Je to ukázka toho, jaký má radar preventivní účinek,“ dodává. Měřicí zařízení přestalo mít smysl, zachytilo jen pár řidičů za měsíc, jeho provoz a servis ale stál 25 až 30 tisíc měsíčně. Radnice ho proto vypnula, nechala ho ale nainstalovaný. Pro jistotu.

Většina radnic si radary kupuje sama, nebo platí paušální nájem. Varnsdorf šel jinou cestou a nechal vydělat soukromou firmu. Platil jí 300 korun z každé změřené pokuty, což označuje ministerstvo vnitra za nezákonné, neboť pronájem zařízení nesmí být odvozen od výsledku měření. Je zajímavé, že tatáž firma měla pod stejnou smlouvou měřit i ve vedlejším Rumburku. I tam chtěla radnice uzavřít smlouvu, díky níž by firma získávala 300 korun z každé pokuty až do výše jednoho milionu. „Jenže při kontrolním měření jsme zjistili, že přestupků bylo tolik, že milion pro firmu bychom vyčerpali za 28 hodin. Proto jsme smlouvu zrušili,“ řekl místostarosta Rumburku Jiří Pimpara.

Pokud by firma získávala milion za den, do městské kasy by šly z tisícových pokut denně zhruba tři miliony. „Když lidi jezdí jako prasata, tak ať platí, to je fakt. Jenže, abychom se starali o výdělek soukromé firmy, to nám přišlo nesolidní a říkali jsme si, že by nás asi lidi vynesli,“ řekl Pimpara.

Radary ale v Rumburku budou, vedení jen zvažuje, jestli si radary koupí, nebo je pronajme za paušál.