Měřiče rychlosti v obcích jižní Moravy rozdělují řidiče a starosty. Pro jedny jsou jen zdrojem peněz, pro druhé ochranou před těmi, kteří neumí sundat nohu z plynu.

Pod okny jim projíždí přes deset tisíc aut denně, kamiony tu sviští dnem i nocí, v klidu se tu nedá spát ani větrat a vyjet z garáže na silnici chce zručnost závodníka Fittipaldiho. A tak nám nezbývá než začít naše občany chránit, vysvětlují Kuchařovice trpící nedokončeným obchvatem Znojma, proč chtějí úsekové měření.

„Nejde donekonečna čekat s rukama v klíně a doufat, že se stane zázrak. Že naší obcí projedou disciplinovaní řidiči, nebo že na přebujelou dopravu dohlédne dopravní policie,“ podotýká starostka Marcela Mašejová (SNK s podporou STAN).

Mnozí řidiči již zaznamenali, že jsou v obci u druhého největšího města kraje instalovány kamery, a houfně to kritizují. Především na sociálních sítích. Stěžují si, že se jedná o „nachytávačku“.

„Kamera je hned za krásným dlouhým kopcem, kde je samozřejmě každý rozjetý. Ať nikdo nevykládá, že jde o bezpečnost, spíš o místo ideální pro získávání peněz,“ zní jeden z mnoha ohlasů.

Faktem je, že obec se nedočkala slíbeného kruhového objezdu, výměny oken trpících otřesy ani zmíněného znojemského obchvatu. „I s dokončeným obchvatem přes nás pořád budou jezdit ti, co si chtějí zkracovat cestu do Brna. Dopravu neodvrátíme, ale potřebujeme ji aspoň zmírnit,“ říká Mašejová.

Přestože lidé už na kuchařovické kamery nadávají, ty ve skutečnosti ještě nefungují. Ladí se teprve podoba spolupráce mezi Kuchařovicemi a Znojmem. Myšlenka je taková, že měření bude administrovat a pokuty vybírat Znojmo. Obec na oplátku chce, aby město měření zprovoznilo.

„Potřebujeme zpracovat dopravní studii, projektovou dokumentaci, mnohá povolení, dodávku hardwaru a softwaru, certifikaci. To vše činí přes milion korun. Toto bychom chtěli po Znojmu,“ odhaluje starostka Kuchařovic.

Podle znojemské mluvčí Zuzany Pastrňákové je město maximálně nápomocno, zklidnění provozu v obcích považuje za velmi důležité. „Snahou je vše dotáhnout do zdárného konce v řádech měsíců,“ uvedla bez dalších podrobností. Město musí s obcí uzavřít veřejnoprávní smlouvu, úsekové měření ještě potřebuje posvěcení od policie.

Zrádná značka z Holasic zmizí

To v okolí Rajhradu na Brněnsku mají reciprocitu vymyšlenou jinak. Měření v Rajhradicích, Rajhradu i Holasicích administrují a kasírují Židlochovice, které za to zmíněným obcím zajišťují městskou policii.

„Neumím si představit, že bychom u nás zřídili odbor dopravy, najali právníka a vykonávali přestupkovou agendu,“ zdůvodňuje rajhradský starosta František Ondráček (SNK Rajhraďáci).

Za jedno z nejzákeřnějších měření v kraji je mezi řidiči na různých fórech označováno to v Holasicích. Radary jsou tady dva – před a za přechodem. Ten druhý ve směru z obce je na dohled značky povolující rychlost 70 kilometrů v hodině v místě, kde řada řidičů zrychluje.

Matoucí značka brzy na žádost policie zmizí. Podle starosty Židlochovic Jana Vituly (TOP 09) proto, že se toto místo, kde se v minulosti stala smrtelná nehoda, v čase měnilo.„Jel jsem výletním tempem, přechod jsem přejel padesátkou. Tím, že jsem před sebou viděl sedmdesátku a s vědomím, že vyjíždím z nebezpečné zóny, jsem mírně polechtal pedál. Těsně před tou sedmdesátkou přišel záblesk,“ popisoval v lednovém článku Ondřej Běhal, šéfredaktor webu Autosalon.tv. Pokutu zaplatil. „Tohle ale nemá s bezpečností nic společného. Tohle je bohapusté výpalné. Byznys založený na okrádání motoristů,“ zlobil se.

Kdysi byla z jedné strany dnešního měření zastavěná plocha a z druhé pole. Řidiči tak měli pocit, že jsou venku z obce, a šlapali na plyn, proto tu přibyl radar. Díky tomu se provoz zklidnil natolik, že sem dali „sedmdesátku“. „Ale jak se Holasice rozšiřují, je už i z druhé strany výstavba a houstne provoz pěších. Takže značka se dá pryč. Už nebude nikoho mást, bude tam ‚padesátka‘ a hotovo,“ oznamuje Vitula.

Stížnosti nemají úspěch

Byť si mnozí řidiči na radary stěžují a odvolávají se, úspěch nemají. „Někteří to zkusili dohnat i k soudu, ale nemáme jediný případ, kdy by uspěli,“ sděluje starosta Židlochovic.

A zdůrazňuje, že když řidič dostal pokutu za určitou rychlost, jel přitom reálně ještě rychleji – radar má totiž toleranci tři kilometry. „Navíc většina aut trochu přeměřuje. Když radar naměří 60, tak vy máte na tachometru 65, takže výmluvy moc neberu. Když někdo valí přes přechod 65 a dostane pětistovku pokutu, není to přísné. Copak v Rakousku by si troufli jet přes obec pětašedesátkou?“ ptá se Vitula.

I starosta Rajhradu jako předseda svazku obcí Mikroregionu Rajhradsko tvrdí, že všechny zdejší radary jsou na oprávněných místech. Konkrétně ve městě mají jeden u průmyslového areálu a zastávek.

„Nejdřív je značka 70, pak značka vjezd do obce, pak informativní radar, co bliká a píše ‚zpomal‘, a pak teprve krabice, co fotí. Takže nic šikanózního. Není nic jednoduššího než jet padesát. Nerozumím dovolávání se spravedlnosti v těchto případech,“ diví se Ondráček.

Starostové se shodují, že měření je nejúčinnější – a nejvýdělečnější – do doby, kdy si na něj řidiči zvyknou. Židlochovický radar zpočátku zachytil i 450 prohřešků denně, teď už třeba jen 20. Pořád však jde o slušný „přivýdělek“. Starosta Židlochovic aktuální částku nevyčíslil, na webu je ale k dohledání cifra přes 10 milionů jen mezi lety 2017 až 2019. Vybrané peníze jdou do provozu městské policie a dopravních staveb.

Starostové pak vyzdvihují i vedlejší efekt radarů – snížení hluku díky pomalejší jízdě. „Máme velmi pochvalné reakce lidí ze sídliště v Židlochovicích. To je sekundární efekt, který jsme původně nepředpokládali,“ upozorňuje Vitula.

Zdroj: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/radary-mereni-rychlost-obce-ridici-starostove-jizni-morava.A200615_553390_brno-zpravy_krut