Věděli jste, že kdykoliv vstoupíte do auta, nějaké kamery sledují vaše počínání?

Bdí na silnicích, ulicích, v tunelech nebo pod mýtnými branami.

Až budete někdy sedět v autě a na někoho třeba čekat, zkuste zvednout oči a podívat se nahoru. Dost možná v blízkosti uvidíte na sloupu nebo nároží nějakou kameru. Snímá sice ulici nebo křižovatku a motoristů by se vůbec neměla týkat, ale přesto týká.

Skoro každé větší město dnes provozuje desítky až tisíce kamer, které mají dohlížet na bezpečnost v ulicích. Kontinuálně ovšem snímají také dění na vozovkách, jsou napojené na systémy schopné číst registrační značky a ukládat o nich překvapivě podrobné záznamy. A není úplně jasné, k čemu vlastně mají sloužit.

Kdo nic nedělá…

Policie je oprávněna podle zákona o policii pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z veřejně přístupných míst nebo plnění služebních úkonů. A také je uchovávat pro potřeby vyšetřování. Vše se má odehrávat v souladu s národním i obecným evropským nařízením ochrany osobních údajů GDPR. Přitom místo hledaných vozidel a osob v drtivé většině snímají každého, kdo se v jejich hledáčku pohybuje. Pochopitelně že každý zároveň není gaunerem ani pirátem silnic.

Možná si říkáte, že kdo nedělá nic špatného, nemusí se bát. Jenže nevládní nezisková organizace Iuridicum Remedium, z. s., (IuRe) už před šesti lety upozornila na fakt, že minimálně od roku 2001 provozuje policie taky systém automatické kamerové kontroly všech vozidel, aniž by se o tom víc vědělo. Na vybraných místech (jen v Praze je jich ale víc než stovka!) plošně zaznamenává průjezdy všech aut a uchovává o tom záznamy včetně registračních značek, data a místa průjezdu a fotografií vozidla s řidičem. Pokud byste je od policistů chtěli vidět, máte smůlu.

Dlouhodobý slídil

Nezisková organizace IuRe za to už v roce 2015 udělila policii titul Velkého bratra v kategorii Dlouhodobý slídil. Zjistila, že uchovávaná data nejsou ani nijak vázána na konkrétní přestupky nebo hledání vozidel či osob a v každém kraji údaje uchovávají odlišně dlouho – záznam o průjezdu vozidla s označením místa, času průjezdu a výřezu fotografie registrační značky vozidla až po dobu 180 dnů, vlastní fotografie až 60 dnů. „Policie ale toto plošné sledování dělá dál. Zajímavé na automatické kontrole vozidel je zejména ukládání strojově čitelných údajů o SPZ, což samozřejmě velmi usnadňuje vyhledávání,“ říká výkonný ředitel organizace a advokát Jan Vobořil s tím, že právě rozpoznávání SPZ dnes považuje za velmi důležitý nástroj sledování řidičů. A proto by to občany nemělo nechávat v klidu.

Kamery mezi námi

Názor, že registrační značka není osobní údaj, dává právo dalším subjektům k tomu, aby řidiče sledovaly. Podle advokáta Vobořila je policejní rozpoznávání značky prezentováno tak, že nejde o zpracování osobních údajů, protože se SPZ nemusí vázat k jedné konkrétní osobě. Nicméně u velké skupiny vozidel s jediným uživatelem to tak není a jde fakticky o sledování jakékoliv jízdy.

Pozor v Polsku, policisté začali hlídat přestupky pomocí dronu

A hlavně nikdo přesně neví, co všechno se děje s pořízenými záznamy. Podle advokáta se to týká typicky parkovacích domů a ploch u obchodních center. Nebo nahrávek z městských kamerových systémů. „Účel je v těchto případech velmi nejasný a není zřejmé, k čemu taková data obce využívají. Nemám přitom na mysli třeba kontrolu parkování v zónách, kde asi automatické rozpoznávání SPZ smysl dává,“ končí Vobořil.

Pochopitelně jsme se dotazovali na patřičných místech, proč a jak pořizují záznamy vozidel/motoristů a uchovávají je. Často se nám vrátily obecné a povrchní odpovědi. Stejnou zkušenost potvrzuje i advokát Vobořil: „V současné době například bojujeme s pražským magistrátem a snažíme se z něj dostat seznam všech kamer městského kamerového systému včetně základních specifikací a účelů instalace. Ministerstvo vnitra už řeší naši stížnost na neposkytnutí požadovaných informací.“

Koncentrace závadových osob

Praha provozuje kamerový systém už od roku 1997, Plzeň od roku 1998 a řada dalších měst také od konce 90. let. Jedná se v součtu o desetitisíce sledovaných míst.

Od původní myšlenky „sledovat místa s vyšší koncentrací závadových osob“ se dnes otevřeně využívá k řízení a kontrole silničního provozu třeba prostřednictvím kamer Technické správy komunikací a Dopravního podniku. Čočky sledují vozidla na ulicích, parkovištích, v tunelech, na křižovatkách a ve formě úsekových kamer slouží k měření rychlosti. „Realisticky vzato si na to budeme muset zvyknout a může za to demokratizace technologií. Rozpoznávání SPZ lze dneska zařídit s volně dostupným softwarem a hardwarem v ceně asi tak tisíc korun,“ říká bezpečnostní expert Michal A. Valášek s tím, že potřebné vybavení najde každý podobný specialista snadno v šuplíku. Technicky tedy není sledování vozidel a čtení značek nikterak složité.

Pro placené parkovací zóny, úsekové měření rychlosti, placené dálnice a podobně je dokonce automatický kamerový systém se čtením SPZ technologicky a finančně nejvýhodnější variantou.

Sbírá, ale nevyužívá

Překvapivě snadné je dnes i uchovávání takového objemu každodenně nasbíraných dat. „Ve své podstatě je technicky jednodušší data skladovat než je mazat. Nicméně netřeba propadat výhradnímu pesimismu. Stát umí data sice hromadně sbírat a silážovat, ale ne rozumně analyzovat a používat,“ končí Valášek s tím, že reálné využití k masovému sledování řidičů by pro nejbližší dobu neviděl. Ale jen proto, že to stát nedokáže organizačně zařídit.

Chuť by na to ale byla, vždyť analogicky ke čtení SPZ žádá policie také automatické biometrické rozpoznávání obličejů. Pražská radnice zrovna nedávno tuto žádost zamítla s tím, že jde o přílišný zásah do soukromí občanů, kteří většinově netuší, že už teď někdo sleduje jejich pohyb. Mimochodem věděli jste, že pokud se v době nějakého trestného činu nacházíte poblíž místa události, vyžádá si policie výpis od mobilního operátora a uchovává ho pak až po dobu pěti let? Asi proto závažná zjištění o sledování našeho motoristického života nikoho nevzrušují.

Kde nás sledují kamery

Dálnice a silnice I. třídy
1300 kamer a počty stále porostou!

V podstatě permanentní stav pod dozorem kamer, jenž je typický pro města, na dálnicích a silnicích I. třídy nehrozí. K žádnému juchání to ale také není, třebaže se ŘSD sousloví „sledování motoristů“ zuby nehty brání. „Ředitelství silnic a dálnic má pod správou kamery dohledové a bezpečnostní, rozhodně se nejedná o žádné sledování motoristů. Přestupkové systémy, kde je použito kamer (úsekové měření rychlosti, vážení), jsou odděleny,“ říká mluvčí ŘSD Jan Studecký s tím, že aktuálně mají v systému aktivních přibližně 1300 kamer. Což není zrovna málo… „Kamery časem přibývají. Je to však dáno například výstavbou nových úseků dálnic či jejich modernizací. Stejně tak se to týká modernizace odpočívek či výstavby meteostanic,“ dodává Studecký. Počet kamer obecně klíčí, otázkou však je, zda plně běží. „Kamery jsou ve většině případů (silnice I. třídy) umístěny na samostatných sloupech (mýtné brány primárně na dálnicích) a jsou funkční,“ komentuje Vít Plechatý, vedoucí provozního úseku Ředitelství silnic a dálnic ČR ze Správy Chomutov.

Jaký typ kamer? Z pohledu obrazu jde o kamery poskytující pouze snímky a spojité video.

Jak dlouho se uchovávají záznamy? Přibližně 20 až 30 dní.

Kdo k nim má přístup? Primárně ŘSD – tunelové dispečinky, střediska správy a údržby, dispečinky Národního dopravního informačního centra a provozní úsek.

Víte, že…

… záznamy ve formě snímků (fotografií) jsou přístupné na stránkách dopravniinfo.cz široké veřejnosti?

Silnice II. a III. třídy
Ošemetné meteostanice

Přestože si člověk bláhově myslí, že na okreskách kamery chybějí, nemá úplně pravdu. Na druhou stranu je třeba říct, že k sledování motoristů primárně neslouží. „Máme ve správě dvě meteostanice vybavené kamerovým systémem. Kamerový systém nepořizuje videosekvence, nýbrž pouze snímky s časovým odstupem pěti minut: ty však neposluhují pro snímání vozidel, ale stavu komunikace – v případě náledí, sněhu, mokra a tak dále,“ poznamenává Pavel Fořt, vedoucí oddělení inspekce silniční sítě z Krajské správy silnic Libereckého kraje, s tím, že ze snímků není téměř rozpoznatelný obličej řidiče ani registrační značka vozidla. I tak ale možná leckoho překvapí, jakou dobu se záznamy uchovávají. „Záznam z kamery (foto) lze dohledat dvanáct měsíců zpětně,“ vysvětluje Andrea Jankovcová, ředitelka Správy a údržby silnic Jihočeského kraje, třebaže i ona zdůrazňuje, že se záznamy v žádném případě nevyužívají pro sledování řidičů.

Města a obce
Praha, město ultra dohledu! Co další?

Že máte pocit, že jste neustále sledováni v hlavním městě České republiky? Bingo! Na Magistrátu hlavního města Prahy jsme se dotazovali na přesný počet kamer. Sice jsme ho nedostali, ale přibližná cifra je obrovská! „V systému je celkem asi 4770 kamer s tím, že se jedná o kamery hlavního města Prahy, Technické správy komunikací, Správy služeb, Městské policie a jednotlivých městských částí v rámci lokální výstavby,“ sčítá Vít Hofman, tiskový mluvčí pražského magistrátu. A bude (logicky) hůř: „V současné době evidujeme více než stovku žádostí o výstavbu kamer,“ doplňuje Hofman. Ale ani v jiných městech není kamer jak šafránu. Vezměme druhou největší tuzemskou metropoli Brno: „Dopravních kamer se na křižovatkách nachází 143, na městských parkovištích a v městských parkovacích domech jich je 43. Bezpečnostních poté 146. A v tunelech pod správou se jich nachází 175,“ konstatuje Anna Dudková z tiskového střediska brněnského magistrátu. A rázem navazuje: „Žádné kamery na území statutárního města Brna však neslouží k měření rychlosti.“ To třeba ve Zlíně je to jiné kafe: úsekové měření rychlosti mají nainstalované na sedmi místech. „Mimochodem rychlostní kamery jsou v provozu 24 hodin denně a v průměru detekujeme 100 až 200 přestupků v oblasti překročení povoleného tempa v obci,“ uvádí Milan Kladníček, ředitel Městské policie Zlín.

Praha

Celkový počet: přibližně 4770
Doba uchovávání záznamů: nechce sdělit
Přístup: Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy a Městská policie hlavního města Prahy
Počet žádostí o nové kamery: více než 100
Cena ročního provozu: kolem 40.000.000 Kč (pod správou Technologie hlavního města Prahy)
Nainstalované radary ve správě TSK: Měření úsekové rychlosti – 60 lokalit (policie rozhoduje o tom, které jsou využívány a v jaké době)
Nainstalované radary ve správě TSK: Měření okamžité rychlosti – 30 lokalit (policie rozhoduje o tom, které jsou využívány a v jaké době)
Rozhovor s Barborou Liškovou, tiskovou mluvčí Technické správy komunikací hlavního města Prahy
Kolik kamer využívá TSK ke sledování dopravy, respektive motoristů?

Využíváme celou řadu kamerových systémů, jejichž součástí jsou jednotlivé dopravní kamery. Centrem kamerového dohledového systému TVD-TSK je Hlavní dopravní řídicí ústředna (HDŘÚ), kde jsou dispečeři PČR a operátoři dopravního informačního centra (DIC) Praha.

A ten přesný počet?

Celkem je v systému televizního dohledu dostupných 844 kamer jak z dohledových systémů TSK, tak z kamerového dohledu tunelového komplexu Blanka ve správě TSK.

O jakých typech kamer je vlastně řeč?

Rozlišujeme několik typů kamer, zejména podle jejich primárního účelu. V tunelech jsou instalovány pevné kamery s bezpečnostní videodetekční funkcí. Na základě softwarové definice potenciálních událostí, které mohou v zorném poli kamery nastat, dokážou tyto kamery detekovat zastavené nebo pomalu jedoucí vozidlo, vznikající kolonu, předmět na vozovce coby překážku nebo jiné potenciálně nebezpečné situace, jako je výskyt chodce v dopravním prostoru či snížená viditelnost v tunelu. Tyto kamery tak poskytují nejen obraz pro on-line dohled dispečerů HDŘÚ a DIC, ale i události, které vyvolávají v řídicím systému příslušného tunelu předem definované automatické reakce.

Brno

Počet kamer: 143 (dopravní kamery)
Doba uchování záznamů: 30 dnů
Přístup: Městská policie Brno, Policie ČR, hasiči, ZZS Jihomoravského kraje, Brněnské komunikace, Dopravní podnik města Brna a IDS Jihomoravského kraje.
Cena ročního provozu: přibližně 7.000.000 Kč
Víte, že do dopravní telematiky přibylo za uplynulý rok v Brně 70 kamer?

Plzeň

Počet kamer: 219, z toho kolem 130 na sledování dopravy
Doba uchování záznamů: 30 dnů
Přístup: Policie ČR a Městská policie Plzeň
Cena ročního provozu: kolem 2.000.000 Kč
Roční nárůst kamer: 5-7
Víte, že největší výskyt kamer je v Plzni na křižovatkách U Práce, U Jána a u Hlavní pošty?

Karlovy Vary

Počet kamer: 39
Doba uchovávání záznamů: 14 dnů
Přístup: Městská policie Karlovy Vary a Policie ČR
Cena ročního provozu: 300.000 Kč
Víte, že přehled kamer v Karlových Varech najdou lidé na stránkách mpkv.cz/kamerovy-system? A že v Karlových Varech nenajdete žádný z pevných radarů ani úsekového měření?

Liberec

Počet kamer: 53 (včetně přenosných)
Doba uchovávání záznamů: 30 dní
Přístup: Městská policie Liberec
Roční nárůst kamer: 1-2
Víte, že aktuálně řeší Liberec umístění stacionární kamery či kamer primárně pro měření rychlosti v městské části Krásná Studánka?

Pardubice

Počet kamer: 239 (městský systém 147)
Doba uchování záznamů: 30 dnů
Přístup: Krajské operační středisko Policie ČR, Operační středisko Městské policie Pardubice, Krajské operační středisko ZZS, Dopravní podnik, Služby města Pardubic a Krizový štáb města (Krajské operační středisko Hasičů v přípravě)
Víte, že ryze dopravní kamery jsou v Pardubicích kamery systému CAKV – centrální automatická kontrola vozidel? Přičemž 14 kamer CAKV sleduje dopravní proud a načítá všechny registrační značky projíždějících vozidel a posílá je online na kontrolu, zda se nejedná o vozidla v pátrání. Že Pardubice mají relativně nový městský kamerový systém? Byl vybudován během posledních pěti let. Původní měl „jen“ 14 kamer.

Hradec Králové

Počet kamer: přes 70 pevné, otočné a kamery se zoomem
Doba uchování záznamů: 21 dnů
Přístup: soudy, právní oddělení Magistrátu města Hradce Králové a Policie ČR
Cena ročního provozu: 230.000 Kč za pravidelné prohlídky + opravy
Víte, že Hradec Králové chystá Inteligentní dopravní systém (IDS), který má být hotový v roce 2023? IDS bude mezi Hradcem Králové a Pardubicemi, kde se budou využívat kamery k řešení dopravních přestupků. Rovněž celkem 38 křižovatek po Hradci Králové bude mít zabudováno chytré zařízení, které řízením světelné signalizace dokáže zajistit průjezdnost upřednostněných vozidel.

České Budějovice

Počet kamer: 62 (17 na parkovištích provozovaných městem)
Doba uchovávání záznamů: 14 dnů
Aktivní přístup: Městská policie České Budějovice a Policie ČR
Cena ročního provozu: 200.000 Kč
Víte, že během posledních pěti let vzrostl počet kamer v Českých Budějovicích téměř o polovinu? V roce 2016 zahrnoval městský kamerový dohlížecí systém 34 kamer.

Ostrava

Počet kamer: 890 (331 zaměřených na dopravu)
Doba uchovávání záznamů: 30 dnů
Přístup: Městská policie Ostrava, Policie ČR, Dopravní podnik statutárního města Ostrava a pracovníci Odboru dopravy Magistrátu města Ostravy
Cena ročního provozu: zhruba 14.000.000 Kč
Roční nárůst kamer: 0 (za rok 2021)
Víte, že za rok 2020 si Policie ČR vyžádala 6771 stáhnutí záznamů z kamerového systému?

Zlín

Počet kamer: 35 kamerových bodů + mobilní služebna s kamerami
Doba uchovávání záznamů: zhruba 19 dní
Přístup: Policie ČR a Městská policie Zlín
Cena ročního provozu: Městský kamerový dohlížecí systém do 80.000 Kč, dopravně-bezpečnostní kamerový informační systém do 500.000 Kč
Roční nárůst kamer: 1-2
Víte, že vůbec nejvíce kamer se nachází v centru Zlína? Jedná se například o křižovatku ulic Štefánikovy a Gahurovy.

Jihlava

Počet kamer: 100
Doba uchování záznamů: 25 dnů
Přístup: správce systému a Městská policie Jihlava
Roční nárůst kamer: zhruba 5
Víte, že pro sledování dopravy jsou určeny kamery systému měření rychlosti v Jihlavském tunelu a na silnici II/602 na Hosově? Dále kamery na křižovatkách Hradební – Znojemská a Jiráskova –Fibichova, jež sledují průjezdy na červenou.
Obchodní centra
Načítání RZ jako na běžícím pásu

Nákupní centra vypadají nevinně, přitom jsou napěchované kamerami. A to se mnohdy týká načítání vozidel již při vjezdu. Jeden příklad za všechny – pražská Metropole Zličín. V tomto areálu obchodního centra na okraji hlavního města se celkově nachází 199 kamer. „Některé kamery (7 kamer umístěných u vjezdů na parkoviště) zároveň snímají a rozpoznávají státní poznávací značky vozidel vjíždějících do těchto prostor,“ píše se v zásadách zpracování osobních údajů kamerovým systémem. Přestože se na následujících řádcích uvádí, že tyto záznamy neumožňují identifikovat konkrétní fyzickou osobu a stejně tak nejsou používané pro další účely, člověk by měl být vždy ostražitý, kam s autem míří. Ostatně kamery snímají obraz barevně a nepřetržitě, přičemž údaje z kamer jsou zde uchovávány po dobu sedmi dnů. A v dalších centrech je situace podobná…Osobní kamery

Policie si může vyžádat záznam i od vás!

Jak se hemží kamerami města, přibývá i motoristů s těmi palubními v autech. Na rozdíl třeba od Portugalska, kde ji ani nesmíte vlastnit, v České republice můžete za čelním oknem vozu filmovat v podstatě cokoliv. „Získané nahrávky a záznamy je možné využít pouze v souvislosti s řešením dopravního incidentu, jehož je provozovatel přímým nebo nepřímým účastníkem,“ připomíná dopravní expert Roman Budský. Pokud by vás někdo točil a záznam „pověsil“ na internet jen tak, jedná protiprávně! V důvodných případech (dopravní nehoda, pátrání po osobách či vozidlech) se ale nahrávky hodí. Policie k nim dokonce zřídila speciální oddělení, které je schopno se záznamy dále pracovat: přiblížit, zastavit či vytáhnout detaily. „Na základě trestního řádu či zákona o přestupcích si můžou policisté vyžádat jakýkoliv kamerový záznam z veřejných systémů a instituce je povinna této žádosti vyhovět. A to samé platí též pro záznamy z kamerových systémů soukromých objektů,“ komentuje Ondřej Moravčík, vedoucí oddělení tisku Policie ČR. Všeobecná obezřetnost je tedy namístě, nota bene v dnešní době mobilové, kde video může natočit v podstatě každý.

… v Rakousku platí zákaz pořizování jakýchkoliv záznamů pod pokutou v řádech statisíců korun? K obhajobě nelze předkládat ani záznamy průběhu nehody z kamery nebo mobilu. Jedinou výjimkou je video z následků nehody, nic víc!

Rozhovor s Ondřejem Moravčíkem, vedoucím oddělení tisku Policie ČR
Jaké všechny způsoby Policie ČR využívá ke sledování řidičů a obecně dopravy?

Je to toho spousta: osobní kamery, kamery v autech, drony, vrtulníky. Také přístroje na mobilní měření rychlosti. V rámci přestupkových či trestních řízení využíváme rovněž záznamy z průmyslových nebo městských kamer.

Která z výše zmíněných variant je nejčastější?

Přesnou statistiku nevedeme, nicméně kamery ve vozidlech běží v režimu 24/7 (byť ne úplně ve všech), tak asi tyto. Efektivita je srovnatelná u všech, kamery z uniforem příslušníků nám pomáhají při běžné komunikaci s lidmi, záznamy z vozidel naopak při prokazování přestupkového jednání.

Kdy se volí cesta natáčení motoristy ze strany policistů?

Závisí na dané situaci. Přičemž v případě řešení jakéhokoliv správního aktu (například pokuta) může policista toto jednání dokumentovat. Je to jednak na jeho obranu třeba kvůli nařčení neprofesionálního přístupu ze strany advokátů v rámci obhajoby, ale též coby důkaz legality správního postupu.

Jaké jsou zpravidla důvody v souvislosti s motorismem?

Trestní a přestupkové řízení. Kupříkladu záznam dopravní nehody nebo důkaz, že osoba řídila i přesto, že jí byl vysloven zákaz řízení.